Navrženo pro všechny studenty

Více o funkcích zpřístupnění

Nevidomá studentka s dlouhými blonďatými vlasy drží iPhone.

Předčítání obsahu obrazovky: Vážená studentko, blahopřejeme! Právě jste byla přijata k bakalářskému studiu…

Studentka vzrušením zalapá po dechu. V obýváku zvedne ruku student s brýlemi na motorizovaném vozíku.

[NADŠENÉ HALEKÁNÍ]

Student se doširoka usměje. Žena za ním zírá s pusou dokořán a přiloží dlaně k tvářím. V kuchyni sedí studentka se čtyřmi prsty na každé ruce a vedle ní stojí žena. Společně se dívají na počítač. Studentka vykřikne a nadšeně zamává rukama. Za ní seskočí vyplašená kočka ze stoličky na podlahu. Na gauči studentka s blonďatým mikádem a piercingem v nose znakuje v americkém znakovém jazyce.

Studentka s blonďatým mikádem: [znakuje] Vzali mě na vysokou!

Zpátky v obýváku žena obejme studenta na motorizovaném vozíku, zatímco on zavře oči a usměje se.

Student na motorizovaném vozíku: Dostal jsem se na školu.

[HRAJE VESELÝ ROCK]

Uživatel klepne v Nastaveních na iPhonu na Zpřístupnění.

Text skladby: Jedna!

Jiná osoba používá na iPhonu funkci Lupa. Na obrazovce se objeví číslice 2.

Text skladby: Dva!

Jiný člověk píše čísla na obrazovce iPhonu pomocí braillského vstupu na displeji. Posouvá prsty synchronizovaně s textem skladby, který se objevuje na obrazovce v Poznámkách.

Text skladby: Jedna! Dva! Tři! Čtyři!

Osoba v teniskách klepe bílou hůlkou o dlážděnou cestu na vysokoškolském kampusu.

VoiceOver: Zahajuji trasu do přednáškového sálu.

Ukáže se, že sledujeme nevidovou studentku s dlouhými blonďatými vlasy. V jedné ruce drží bílou hůlku, v druhé iPhone. Poslouchá navigaci pro pěší, zatímco míjí různé značky a další studenty.

Nevidomá studentka s dlouhými blonďatými vlasy: [ZPÍVÁ] Nejsem výjimečná. Jenom hledám cestu.

VoiceOver: Zatočte doleva.

Nevidomá studentka s dlouhými blonďatými vlasy: [ZPÍVÁ] Není to procházka růžovým sadem. Ale známky mám slušné.

Studentka bez rukou oblečená ve svetrové vestě sedí v potemnělé, přeplněné posluchárně. Studenti kolem ní svorně vyndají Macy. Všichni studenti otevřou počítače ve stejnou chvíli.

Studentka bez rukou: [ZPÍVÁ] Nestojím o obdiv. Nejsem vaše inspirace.

Studentka bez rukou otevře notebook bosýma nohama a začne psát prsty na nohou. Jinde v posluchárně píše na Macu studentka s mnoha prsteny. Na Macu má připevněný iPhone natočený tak, aby zadním fotoaparátem snímal přední část posluchárny. Všichni studenti v posluchárně současně přestanou psát a zvednou ruce od Maců. Všichni rozevřou prsty, zaznakují slovo „inspirovaní“ v americkém znakovém jazyce a pak se vrátí ke klávesnicím.

Studentka s prsteny: [ZPÍVÁ] Jestli se chceš inspirovat, o kus dál chodbou je knihovna.

Studentka s prsteny ukáže palcem od sebe. V aplikaci Lupa na Macu se objeví záběr tabule v přední části posluchárny. Studentka obrázek zazoomuje a přiblíží si rukou psaný text.

[ZVUK PÍŠŤALKY]

V tělocvičně sedí na tribuně nevidomá studentka s dlouhými blonďatými vlasy. Před ní běhají po sále sportovci a sportovkyně. Jedna z nich dribluje basketbalovým míčem.

Nevidomá studentka s dlouhými blonďatými vlasy: [ZPÍVÁ] Všimli jste si, že obdiv občas zavání lítostí?

Jednoruká hráčka basketbalu zahájí na svých Apple Watch pomocí funkce AssistiveTouch cvičení Basketbal – a to tak, že sevře pěst a zase ji uvolní.

[SIGNÁL ZAHÁJENÍ CVIČENÍ]

Studenti hrají basketbal. Jednoruká hráčka hodí basketbalovým míčem. Frustrovaně mávne rukou a dlouhé zrzavé vlasy se jí rozvlní kolem ramenou.

Jednoruká hráčka basketbalu: [ZPÍVÁ] Umím být silná. Občas něco pokazím. [ZABRUČÍ] A ne vždycky říkám hezké věci.

V laboratoři studenti v bílých pláštích dělají choreografii s nacvičenými gesty. Nevidomý student v laboratorním plášti používá braillský řádek připojený k iPadu.

Nevidomý student v laboratorním plášti: [ZPÍVÁ] Nejsem výjimečný. Ani hrdina, ani statečný.

Pomocí braillského řádku zadá matematickou rovnici.

Nevidomý student v laboratorním plášti: [ZPÍVÁ] Nemám žádné superschopnosti. Nezvládnu dokonce ani tuhle pitomou rovnici!

Studenti v laboratoři kroutí hlavami, tahají si vlasy, vyhazují papíry do vzduchu.

[KŘIK]

[ŠUSTĚNÍ PAPÍRŮ]

V uměleckém ateliéru bezruká studentka ve svetrové vestě uchopí prsty na nohou Apple Pencil. Potom Apple Pencilem drženým nohou kreslí na iPadu opřeném o malířský stojan.

Studentka bez rukou: [ZPÍVÁ] Nejsem výjimečná. A vy taky ne.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] A vy taky ne!

Uprostřed ateliéru pózuje nahý model, částečně zakrytý rostlinou v květináči. Dívá se směrem od bezruké studentky. Studenti v místnosti se vyklánějí zpoza stojanů, aby na něj viděli.

Studentka bez rukou: [ZPÍVÁ] Všichni máme prsty na nohou.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] A že jsou divné!

Studentka bez rukou: [ZPÍVÁ] Nazí vypadáme všichni legračně.

Studentka bez rukou klepne v nabídce AssistiveTouch na volbu Sevřít či rozevřít a potom tažením bodu na iPadu oddálí pohled. Na iPadu se tím zobrazí skica nahého modela. V noci venku před kolejí se dva studenti dívají vzhůru.

Student venku: [KŘIČÍ] Sofie!

Sbor studentů: [KŘIČÍ] Mám tvář. Mám své místo. Mám život. Mám jméno.

V horním patře kolejí tancuje neslyšící studentka na místě u stolu a znakuje text skladby v americkém znakovém jazyce. Její obraz se odráží v zrcadle.

Student venku: [KŘIČÍ] Sofie!

Neslyšící studentce se na iPhonu objeví oznámení funkce Rozpoznávání jmen.

[BZUČENÍ]

Na obrazovce vyskočí text: „Funkce rozpoznávání jmen zachytila zvuk, který zněl jako Sofie.“ Neslyšící studentka teď z okna mává svým kamarádům dole. Studenti v šatně obklopují studenta v brýlích na motorizovaném vozíku. Jeden ze studentů za ním má na sobě kostým maskota a jiný drží pohár. Student na motorizovaném vozíku pohybuje rukama do rytmu skladby.

Student na motorizovaném vozíku: [ZPÍVÁ] A taky něco potřebuju. I vy něco potřebujete. A každý potřebuje něco jiného.

Studenti utvoří špalír, každý drží v rukou jinou věc: skateboard, činely, tenisovou raketu, Mac, helmu a pom pomy. Na konci tunelu sedí na lavičce studentka s nataženou protetickou nohou, na které má nazutou tenisku. V knihovně student s knírem čte knihu ležící na stole pomocí Lupy na Macu. Pomocí Čtečky zpřístupnění převede snímek knihy na čitelný text a potom změní barvu pozadí ze šedé na žlutou. Text se zaostří. Na protější straně stolu si student s opačně nasazenou kšiltovkou podpírá hlavu dlaní.

Student s kšiltovkou: [ZPÍVÁ] A někdy jsem dost unavený.

Student s knírem: [ZPÍVÁ] A ona je protivná.

Student s kšiltovkou: [ZPÍVÁ] A on je panovačný.

Nevidomá studentka s dlouhými blonďatými vlasy: [ZPÍVÁ] Holt každý máme nějakou tu potřebu. Já jí říkám… „kafe“.

Nevidomá studentka s dlouhými blonďatými vlasy má kolem krku AirPody Max. Pokrčí rameny a natáhne ruku. Jiný student jí do ní vloží kelímek s kávou. Teď všichni studenti v knihovně drží kelímky s kávou a energicky se pohupují v židlích.

[CHŘESTĚNÍ]

[KLAVÍRNÍ MEZIHRA]

V prosluněné třídě neslyšící studentka z kolejí používá Živé titulky na iPadu. Na obrazovce se objeví „Poslouchám…“ Nevidomý student hraje na klavír. V černě nalakovaném nástroji je vidět jeho odraz. O klavír je opřená bílá hůlka. Na nástroj dopadá sluneční světlo z okna opodál. Nevidomý student se kývá do rytmu.

Pianista: [ZPÍVÁ] Copak musím být výjimečný? Jenom se snažím. Nejsem křehký ani nezničitelný. A stejně jako každý občas pláču.

[HUDBA GRADUJE]

Pianista a sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] A nejsem jako ostatní. Jenomže ani vy ostatní nejste jako ostatní.

Za pianistou víří tanečníci: Tanečnice s jednou nohou a berlí provede piruetu, tanečnice s dlouhými blonďatými vlasy se kroutí, tanečník v roláku se točí na vozíku. Studenti pozorují představení ze židlí. Jeden student používá na iPadu Živé titulky, takže se mu zobrazuje text synchronizovaný s hudbou. Tanečnice s jednou nohou vyskočí do vzduchu a plácne si dlaní o chodidlo. Střih na večírek u někoho doma. Student v džínové bundě naklání studentku v košili se stříbrným límcem sedící na vozíku.

Studentka v košili se stříbrným límcem: [ZPÍVÁ] Nejsem svatá. Nejsem hříšnice.

Chytí druhého studenta kolem krku, přitáhne si ho a políbí ho. Kolem nich tančí dav. Student s deformitami končetin s kulichem a brýlemi hodí pingpongový míček přes stůl. Míček se netrefí do vyrovnaných plastových kelímků.

Student s deformitami končetin: [ZPÍVÁ] Nejsem poražený. Nejsem vítěz.

Studenti kolem něj zvedají ruce nad hlavu a křičí. Studentka s prsteny tančí se skupinou na schodech. Student bez předloktí s vlasy zapletenými do copánků hraje do rytmu na buben paličkami, které má připevněné k horní části paží.

Studentka s prsteny: [ZPÍVÁ] Nejsem víc a nejsem míň... Jsem prostě průměrný člověk.

Student si na iPhonu pomocí funkce Sluchadlo zvýší hlasitost zvuku v AirPodech Pro.

[HLASITOST VESELÍ A ZPĚVU ZESÍLÍ]

Na veselící se studenty se snášejí konfety. Studenti skáčou a třesou hlavami. Následujícího rána se studenti spící na jedné hromadě líně probouzejí. Student s deformitami končetin se posadí, brýle má nakřivo.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] Nejsem výjimečná.

Student s deformitami končetin: [ZPÍVÁ] A vy taky ne.

Studentka se čtyřmi prsty na každé ruce tančí se skupinou choreografický tanec. Všichni ukazují před sebe, s rozkročenýma nohama dělají kroky ze strany na stranu, zakrouží rukama nad hlavou a plácnou se do stehen.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] Nejsem výjimečný.

Student s deformitami končetin: [ZPÍVÁ] A vy taky ne!

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] A já taky ne!

V hale se sloupy sedí řada studentů. Všichni současně vykopnou jednou nohou.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] Všichni máme prsty na nohou.

Na konci řady zvedne studentka svoji protetickou nohu v tenisce s gepardím vzorem.

Studentka s protetickou nohou: Akorát já ne...

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] Nazí vypadáme všichni krásně.

Student bez dlaní a nohou pózuje při selfie s přáteli.

Student bez dlaní a nohou: Klepni na Pořídit snímek.

[ZVUK ZÁVĚRKY]

Sbor studentů: [KŘIČÍ] Mám tvář. Mám své místo. Mám život. Mám jméno.

Střih ven před velkou cihlovou budovu, kde studentka s blonďatým mikádem a piercingem v nose tančí před skupinou studentů v modrých absolventských čepicích a pláštích. Všichni společně znakují text v americkém znakovém jazyce.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] A taky něco potřebuju. I vy něco potřebujete. A každý potřebuje něco jiného.

Před nimi se na prostranství nahrnou tancující studenti. Tanečnice s jednou nohou vyskočí do vzduchu. Prostranstvím protančí student mávající Macem. Tři studenti vyskočí do vzduchu. Vedle nich hraje pochodová kapela. Vepředu tančí studenti na vozících.

Student na motorizovaném vozíku: [ZPÍVAJÍ] A všichni uspějeme. A všichni pohoříme. A bude nás to mrzet. Ale vytrváme.

Rychlý sled záběrů. Studentka s blonďatým mikádem a neslyšící studentka z kolejí znakují text v americkém znakovém jazyce a tančí. Bubeník bez předloktí je teď v pochodové kapele a bubnuje paličkami na buben.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] A bude to radost. A bude to otrava. A budu se cítit osaměle. A taky milovaně.

Slepý pianista hraje dál. Studentka s prsteny se směje v posluchárně. Bubeník tančí na večírku u někoho doma s paličkami vztyčenými do vzduchu.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] A cestou zjistíme, že nejsme všichni stejní, ale nikdo nejsme jiný. Čeká nás život a nehodláme si ho nechat ujít.

Student v šatně na motorizovaném vozíku zatne pěsti a bezhlasně ústy vyslovuje text. Zpátky na prostranství tančí všichni studenti společně.

Sbor studentů: [ZPÍVAJÍ] Jsem výjimečný jen proto, že výjimeční jsou všichni.

Studenti pózují. Studenti vyhazují do vzduchu basketbalové míče a zase je chytají.

[VESELÍ]

Studenti se usmějí a pak se rozejdou.

[CINKÁNÍ]

Titulky: Navrženo pro všechny studenty.

Logo Apple.

Funkce zpřístupnění
do třídy. I mimo ni.

Všechny funkce zpřístupnění

Naše hodnoty jsou nám vším.